About me
Leito; 22; photographer; traveler; rockclimber; Charles Uni; Prague; Italy; sports; adventure; summer; outdoors; diving, horseriding; cars; good food; graphics; art; music;
more?
Navigation
Home Site Gallery Archiv
Shoutboard
Vážení, necpěte sem ty reklamy na cokoliv. Stejně to za chvíli smažu a na ty odkazy neklikám.


Credits
Design by Leito
Link me

Přidat stránku k oblíbeným



Please, do not steal and copy. Please, do not Direct link.

Made by Leito © 2007


free counters



29.12.2013

personified contradiction
zas konec roku, už pátého roku tohohle webu. hodně se změnilo, něco zůstalo. sedět venku na zimě, ve čtyři ráno, poslouchat 4am, dělit se o krabičku cigaret a lahev vína je pořád stejně skvělý jako před pár měsíci. mění se jen s kým se o tu krabičku dělím. ale i ti se poslední dobou mění čím dál tím míň.
na další rok je spousta plánů, spousta možností. tak ať i ten další rok stojí za to.

Bold the ones you’ve done.

01. Bought everyone in the bar a drink
02. Swam with dolphins
03. Climbed a mountain
04. Taken a Ferrari for a test drive
05. Been inside the Great Pyramid
06. Held a tarantula
07. Taken a candlelit bath with someone
08. Said “I love you” and meant it
09. Hugged a tree
10. Bungee jumped
11. Visited Paris
12. Watched a lightning storm at sea
13. Stayed up all night long and saw the sun rise
14. Seen the Northern Lights
15. Gone to a huge sports game
16. Walked the stairs to the top of the leaning Tower of Pisa
17. Grown and eaten your own vegetables
18. Touched an iceberg
19. Slept under the stars
20. Changed a baby’s diaper
21. Taken a trip in a hot air balloon
22. Watched a meteor shower
23. Gotten drunk on champagne
24. Given more than you can afford to charity
25. Looked up at the night sky through a telescope
26. Had an uncontrollable giggling fit at the worst possible moment
27. Had a food fight
28. Bet on a winning horse
29. Asked out a stranger
30. Had a snowball fight
31. Screamed as loudly as you possibly can
32. Held a lamb
33. Seen a total eclipse
34. Ridden a roller coaster
35. Hit a home run
36. Danced like a fool and didn’t care who was looking
37. Adopted an accent for an entire day
38. Actually felt happy about your life, even for just a moment
39. Had two hard drives for your computer
40. Visited all 50 states
41. Taken care of someone who was drunk
42. Had amazing friends
43. Danced with a stranger in a foreign country
44. Watched whales
45. Stolen a sign
46. Backpacked in Europe
47. Taken a road-trip
48. Gone rock climbing
49. Taken a midnight walk on the beach
50. Gone sky diving
51. Visited Ireland
52. Been heartbroken longer than you were actually in love
53. In a restaurant, sat at a stranger’s table and had a meal with them
54. Visited Japan
55. Milked a cow
56. Alphabetized your CDs
57. Pretended to be a superhero
58. Sung karaoke
59. Lounged around in bed all day
60. Played touch football
61. Gone scuba diving
62. Kissed in the rain
63. Played in the mud
64. Played in the rain
65. Gone to a drive-in theatre
66. Visited the Great Wall of China
67. Started a business
68. Fallen in love and not had your heart broken
69. Toured ancient sites
70. Taken a martial arts class
71. Played D&D for more than 6 hours straight
72. Gotten married
73. Been in a movie
74. Crashed a party
75. Gotten divorced
76. Gone without food for 5 days
77. Made cookies from scratch
78. Won first prize in a costume contest
79. Ridden a gondola in Venice
80. Gotten a tattoo (will do. SOON.)
81. Rafted the Snake River
82. Been on a television news program as an “expert”
83. Gotten flowers for no reason
84. Performed on stage
85. Been to Las Vegas
86. Recorded music
87. Eaten shark
88. Kissed on the first date
89. Gone to Thailand
90. Bought a house
91. Been in a combat zone
92. Buried one/both of your parents
93. Been on a cruise ship
94. Spoken more than one language fluently
95. Performed in Rocky Horror
96. Raised children
97. Followed your favorite band/singer on tour
98. Passed out cold
99. Taken an exotic bicycle tour in a foreign country
100. Picked up and moved to another city to just start over
101. Walked the Golden Gate Bridge
102. Sang loudly in the car, and didn’t stop when you knew someone was looking with the windows open
103. Had (plastic) surgery
104. Survived an accident that you shouldn’t have survived
105. Wrote articles for a large publication
106. Lost over 100 pounds
107. Held someone while they were having a flashback
108. Piloted an airplane
109. Touched a stingray
110. Broken someone’s heart
111. Helped an animal give birth
112. Won money on a TV game show
113. Broken a bone
114. Gone on an African photo safari
115. Had a facial part pierced other than your ears
116. Fired a rifle, shotgun, or pistol
117. Eaten mushrooms that were gathered in the wild
118. Ridden a horse
119. Had major surgery -
120. Had a snake as a pet
121. Hiked to the bottom of the Grand Canyon
122. Slept for 30 hours in a 48 hour period
123. Visited more foreign countries than U.S. States
124. Visited all 7 continents
125. Taken a canoe trip that lasted more than 2 days
126. Eaten kangaroo meat
127. Eaten sushi
128. Had your picture in the newspaper
129. Changed someone’s mind about something you care deeply about
130. Gone back to school
131. Parasailed
132. Touched a cockroach
133. Eaten fried green tomatoes
134. Read The Iliad and The Odyssey
135. Selected one “important” author who you missed in school, and read
136. Killed and prepared an animal for eating
137. Skipped all your school reunions
138. Communicated with someone without sharing a common spoken language
139. Been elected to public office
140. Written your own computer language
141. Thought to yourself that you’re living your dream
142. Had to put someone you love into hospice care
143. Built your own PC from parts
144. Sold your own artwork to someone who didn’t know you
145. Had a booth at a street fair
146. Dyed your hair
147. Been a DJ
148. Shaved your head
149. Caused a car accident
150. Saved someone’s life



posted by Leito


28.11.2013

personified contradiction
všechno dobrý. škola je výborná a naprostro předčila moje očekávání. ze školy "doma" mi přišla nabídka, kterou nelze odmítnout. mám zas datum, kdy se vrátím domů. není lepší pocit, než kupovat jednosměrnou letenku. tady jen občas padají drobné vločky, hlavně když se kolem druhé, třetí ráno vracím z hospody domů, doma zatím nasněžil skoro metr. přišla mi fotka, jak J. prohazuje od sněhu cestu před školou. což je docela humor, protože předtím v israeli sníh nikdy neviděl. zatím jsem mu nic neřekla, ale těším se na jeho výraz, až mě zase uvidí. bude to mít jako překvápko dokud se neobjevím s bagáží na náměstí. těším se na naší pizzerku, na bar, na číšníky, na ten stůl, ve kterým je od naší minulé návštěvy vyrytá mapa. těším se na svůj starý byt, na naší domácí, naší zeleninovou zahrádku, další škorpiony, na park, kde je teď metr sněhu. na barevné střechy. kolem dokola hory. nemůžu se dočkat.

posted by Leito


13.10.2013

beginners
domov, sladký domov. po víc než měsíci zase doma. ten měsíc jsem trávila převážně v práci, resp. jen v práci. nejdřív v jedný, potom v další. oboje sem si neskutečně užila, ačkoliv to pro nás všechny byla chvílema neskutečná ponorka a měli jsme chuť se navzájem povraždit. nabyla jsem dojem, že soužití dvou a více lidí už nemůže být intenzivnější v okamžiku, kdy vás sere jak si ten druhý čistí zuby. nebo kdy před kolegy utíkáte na ta úplně nejabsurdnější a nejmíň pravděpodobný místa, jen abyste ty lidi chvíli neviděli. nebo když ve čtyři ráno natajno táhnete totálně sťatýho kamaráda do postele. aspoň se teď mám čemu smát.

soulmates existujou. jen tak mimochodem. nadělala sem si pár bezvadnejch kamarádů a našla svýho soulmate, občas až děsivě a neuvěřitelně moc.

a pak jsem se vrátila domů. tentokrát sem balila vážně za pět dvanáct, odjížděla sem rovnou z práce po řádném rozloučení. dlouhá kodrcavá cesta a sem doma. prší a prší, což ničemu nevadí, za dvě hodiny sem promoklá až na kost, ještě si hodinku počkám, promoknu ještě víc, dám pět euro za vstup do kostela a za Trinitu naživo, vylezu z kostela a pod věží na mě čeká J., vítáme se, po měsíci co jsme se neviděli je to humorně dojemný, rovnou plánujeme další den a jdeme do restaurace na večeři, ať nemoknem venku, mezitím co jíme přestává pršet, J. přivezl sluníčko, takže se jdeme ještě ven projít přes řeku, řešíme trochu co dál, je hrozně pěkně a je nám fajn. další den se ráno zdržíme na snídani v baru, pak galerie, po kulturním zážitku chvíli chillout na terase na střeše, výhled na palazzo vecchio, dopřáváme si cafe, jdeme na oběd, venku azuro, odcházíme na nádraží, kupujem lístky a jedem na vejlet, za slabou hodinku okukujem šikmou věž, vorvaníme si to v trávě pod věží a vyhříváme se na sluníčku, oběd vol.2, zmrzlina, vracíme se zpátky "domů", jdeme hromadně na večeři, sedíme venku na ulici, dáváme se do řeči s random procházejícími italy, o fotbale, o životě, popíjíme víno, tiše si zpíváme písničky, který si pamatujem z léta. jdem se projít, pak noční popůlnoční pendlování mezi hotelama, další barový snídaně, další co dál. jdeme J. vyprovodit na nádraží, k jeho překvapení mu na cestu dávám ještě dárky, přes půl hodiny se loučíme a tulíme než vážně bude muset jít, nakonec se loučíme s jeho "nebreč, jo?" a mým "tak už jdi!"
mizí k vlaku, ještě si zamáváme, chvíli se musim dost snažit, abych dodržela slovo, neni pryč ani pět minut a už mi chybí. jdem se ještě kulturně vyžít, pijem kafe s výhledem na dóm a střechy všude pod náma, jdeme do hospody, která mi hrozně připomíná mojí oblíbenou hospodu v praze, noční procházka přes město do hotelu, další den ještě snídaně v baru, nákupy, zahrady, všechno bude zas dobrý totiž. navečer chytáme autobus a kodrcáme se dál.

no a teď sem tady. nová kapitola začíná.

posted by Leito


30.8.2013

Difficile trovar parole molto serie, tentero di disegnare...
jsem šťastná. s vědomím, že už jen měsíc, ani ne, a vracím se zpátky domů. je tolik věcí, které nechci zapomenout. Jak mě J. vyzvedával na náměstí a táhnul mi gentlemansky batoh až domů, na operu, kde jsem byla unikát jako obvykle a všichni si mě pamatovali, na uvítací koktejl a naší slavnou výpravu do supermarketu, kdy se autobus i s náma ztratil, na vstávání v šest ráno potom, co jsem šla spát ve čtyři, na noční výpravy do baru, kdy nás J. zval na pivo, na to, jak na mě byli J. s A. hrozně hodný, když jsem byla úplně v háji a hrozně mě podrželi a rozesmáli, jak k nám J. přišel vyměnit postel a sežral mi večeři a vypil víno, na cestu do Gubbia, kdy mi bylo hrozně blbě, pak jsem se s Royem a A. přežrali pizzou a váleli se v parku a strašně se nasmáli, jk se celý město sešlo na párty na univerzitě, Carlo mi nosil piva, italové nám pořád cpali vodku s džusem a chtěli se seznamovat, na Francesca a Domenica, co se druhý den tvářili tak kysele, na západy slunce v larocce, na odpoledne s A. kdy jsme pařily Heroes a pak skončili zase v baru s konzumací zadarmo ze známosti, na noční návraty domů, na ranní odchody rovnou z baru do školy.

na obrovskou stonožku v Ivině pokoji, na bambusovou postel, kterou nám J. přinesl, na Carla a piva, kafe a večeře co za mě všechny platil, na Carlovo "mi ti amo!" na naší noční story se zachráněným holubem, kdy jsem musela jít naskrz městem s rukama celýma od krve, jak jsme zachraňovali malého sokola, jak jsme v larocce koukali s C., J., A. a J. na hvězdy, jak jsme se učili sprostý polský básničky a strašně se s J. smály prostytutce, stonoze a polštině vůbec, jak mi J. naschvál náhodně polsky říkala do telefonu "šukat", když sme něco nemohly najít, jak jsme A. posílali do háje, když si myslela, že jí říkáme že jí milujem, na J. a jeho roztomilou polštinu zahrnující asi tři slova

na A. a její záchodovou sprchu v San Marinu a pak oběd s Royem a A., na pláže a všechno to blbnutí, na Daniela, na Řím, na svegliatevi! šeptané do mikrofonů v autobuse, na loreto a ztracenou Mo, na Mo, která se ztratila i s mým foťákem, na mojí třídu a drahého spolužáka Gerarda, na A. a škorpiona, před kterým nás J. zachránil, na párty na hradě, kdy nás profesoři plánovaně opíjeli a hráli s náma chlastací hry, vydrželi jsme pařit a tancovat až do konce, s J. , kterej mě zachránil před C. jsme se strašně vyblbli, připili, fotili a se zadostiučiněním pohoršovali kanadu a chorvatsko když jsme si dali pusu, jak mi masíroval záda a po značném množství vína jsme spolu vyřvávali time of my life, jak nás Giulio v autobuse dirigoval při zpěvu, když slečna vedle něj celou cestu zvracela, na značně těžké ráno, kdy jsme s J. oba přišli o hlas, oba jsme jen kašlali a dělili se o strepsilsy, na Stefana, který přišel se strašnou kocovinou, a když jsme trénovali na karaoke, tak nám chodil zavírat dveře, že ciao, semplicemente ciao.

na Mo a její tiramisu, co dělal Stefano s vedlejší třídou a my jim ho chodili krást, na "náhodná" setkání na chodbě, jak jsme hráli v noci v parku fotbal, na hodiny hebrejštiny a gruzínštiny, na mojí úžasnou třídu, na závěrečnej test a jak jsme se loučily s mojí profesorkou, na Alexe, na Mariju, se kterou jsme bezdomovčily před školou, na fotbálky s brazilci, na naše latino chlapce, na bar, kde jsme byli jako doma, na číšníka Carla č.II., co pro nás ryl do jejich stolu zeměpis itálie, všechny pizzy, co jsme dostávali zadarmo, východy a západy slunce, mojí fresku na stropě, naší stoletou domácí, na propršený den, kdy jsme s J. šli na rande, na to, jak nám šel kontrolovat byt a pak jsme se líbali, když spolubydla zvracela na záchodě, jak mi bylo večer blbě, že jsem nevěděla jestli zvracet hned nebo za pět minut a stejně jsme šli na panáky do kebabu, na to, jak jsem v půl pátý ráno čekala na náměstí, abych se s nimi mohla rozloučit, jak se se mnou všichni strašně loučili a někteří to obrečeli, když jsem jim mávala do autobusu když jeli pryč, na ranní procházku do parku, na holky, který ten odjezd taky obrečely, na J., který mi přišel pomoct s batohem a pak jsme se spolu soukromě loučili ráno v opuštěný uličce, na bordel na letišti, na španěly a další dojemné loučení. na hromadu esemesek a zpráv od spolužáků, co mě po přistání začly bombardovat, na to, že mi pořád všichni ještě píšou, jak moc si chybíme.

je toho tolik, na co nechci zapomenout. a ani ne za měsíc mě tohle všechno čeká znovu.


vracím se domů


posted by Leito


11.8.2013

sono un italiano, un italiano vero!
po třech měsících se vracím a všechno je úplně jinak. postavila jsem se na vlastní nohy, odjela jsem z místa, kde mě nic nedrželo někam úplně jinam, našla nové přátele, zamilovala se.

drží mě pocit nevýslovného štěstí. a tak to má být. žiju život jaký jsem vždycky chtěla.

posted by Leito


11.5.2013

extreme ways
i don't miss sunshine anymore. i miss adventure. havin'g to take care of myself, be on my own again. somewhere, i've never been before. i'm making my dreams come true.
I closed my eyes and closed myself
And closed my world and never opened up to anything
but that could get me at all

I had to close down everything
I had to close down my mind
Too many things could cut me
Too much could make me blind
I've seen so much in so many places
So many heartaches, so many faces
So many dirty things
You couldn't even believe

I would stand in line for this
There is always room in life for this ...


posted by Leito


27.3.2013

missing the sunshine


posted by Leito


4.3.2013

4AM
 






¦

posted by Leito


24.2.2013

i'm not leaving, i'm coming home
tu velkou mezeru, co se tu teď za polovinu ledna a velkou část února objevila, bude, předpokládám, lepší zaplnit postupně.

škola šestý únor sem měla v kalendáři půl roku předem podtržený rudě, s obřím smutnivým smajlíkem přes půl stránky. v zásadě docela oprávněně. státnice z historie, naší nejhorší zkoušku jsem už týden předem vzdávala a fakt jsem si připadala dost zoufale, ač jsem knihy poctivě načetla. takže jsem se týden předem skoro už neučila a šla jsem tam s tím, že prostě dostanu čtverec a půjdu někdy na druhý pokus. po tom, co komise předemnou z deseti lidí nechali projít jen tři, už jsem měla osud zpečetěný a s jednou slečnou jsme se na chodbě sázely, kdo dá horší výkon a že jedem na ty čtyřky. po hodině zkoušení mě poslali na chodbu, aby si mě po minutě zavolali zpátky s tím ,že jsem si přišla pro jasnou dvojku a škoda, že nemám o knihu navíc, že to by byla jednička, a nejlepší výkon dne a já koukala s otevřenou papulou ještě dva dny po té, co mi v sisu skutečně přistála dvojka a já měla celý semestr splněný načas a jen s jedinou dvojkou. takže už mě čeká jen jedna státnice, pak bakalářka a velké státnice a přijímačky.

práce v týdnu před státnicemi jsem šla jen tak co kdyby na pohovor. in fact, o tu práci jsem docela stála, ale zase jsem si říkala, že už přece jen učím, mimojiné pak taky nezanedbatelně učím sebe a když mě nevezmou, svět se nezboří. po tom, co jsem při pohovoru viděla, z jaké hromady životopisů loví ten můj, začla jsem se těšit na spoustu volného času. když mi o dva dny později volali, těšení mě přešlo, prý mě berou a ať hned nastoupím, že se na mě moc těší. ukecala jsem to o týden, abych ještě aspoň udělala státnice a pak jsem nastoupila a od té odby jsem se nezastavila. pracuju teda i doma po večerech, ale stojí to za to.

itálie odletěla jsem si na pár dní domů. podařilo se mi chytit skvělé místo, takže jsme při vstávání měli výhled na Castel Sant'Angelo, naprosto boží host nám každé ráno připravoval rozpečené croissanty a prochodili jsme řím křížem krážem. v neděli jsme zašli na papeže, měli jsme fakt kliku na termín, být tam teď, tak se mezi těmi davy nehneme. strašně mi to chybělo, teplo, sluníčko, italština, skoro jako kdybych na půl roku vůbec neodjela, úplně mi zase hned naskočila. čím dál tím víc tak zvažuju, že tam odjedu na delší dobu, jak moc mi to chybí.tak uvidíme jak se zadaří, obeslala jsem pár škol a bdu doufat, že nedostanu stipendium zase v takový prdeli světa jako posledně :)

 



posted by Leito


16.1.2013

kouzelný kraj
učím se poctivě. vstanuv deset, pustím se do uklízení, v jedenáct mám hotovo, jdu se nasnídat, vyřídit emaily, ve dvanáct mám hotovo, jdu si udělat oběd, najím se, v jednu mám hotovo, hodinu se učím a pak s uznáním vůči své vlastní osobě seznám, že učení již bylo dosti a věnuji se všemu možnému jen ne škole.
v pondělí jsme ještě podnikli dobrodružnou výpravu do kouzelného kraje, zakoupili jsme mi nový telefon, po zasněženým poli jen v mikinách v takovým pseudo smogovým západu slunce doběhli do vedlejší vesnice na vlak a jeli zase domů.
a včera jsem celý večer strávila tím, že jsem se snažila upatlat pro muže narozeninové překvapení.
posted by Leito


9.1.2013

svíčky a skleničky na víno jsou základ státu
letos jsem pro nepsání měla výjimečně dobrý důvod. od druhého jsem byla bez internetu. a třetího už i bez zubů.
ale popořadě. vánoce jsme oslavili v poklidu, silvestra též, četla jsem si na státnice, trochu jsme se flákali, že, hlídali jsme kocoura, čokoládového brita, kterého jsme si před vánoci dovezli jako chlupatou, vyděšenou, mňoukající kuličku chlupů. z milé a vyděšené kuličky se stal terorista, co se zcela nepokrytě oblizuje, když vidí papouška a ještě nepokrytěji se ho snaží ulovit. stihnul už podrápat několik skříní, spadnout do akvárka a taky si naprosto ochočit naší nachlupatýzvířenikdynešáhnu-babičku. a taky je trochu divnej, protože rád chodí do vany a kouká do odtoku, pak jde, rozvalí se mezi nejfrekventovanější dveře a každým, kdo prochází, se nechá drbat. a aportuje.

nový rok sem si moc neužívala díky vidině nadcházejícího, takže jsem si akorát snažila nacpat břicho zásobami na horší časy. ty přišly záhy, protože druhého ráno jsem jela na příjem do nemocnice, odkud mě po třech hodinách čekání strčili na pokoj. my, kteří jsme byli obdařeni neprořezanými a ještě položenými osmičkami, to totiž máme takhle se vším luxusem. i prozabíjela jsem čas až do večeře, na kterou jsem se hrozně těšila, poslední pořádný jídlo nadlouho, žejo, radost mě přešla po přičichnutí a ochutnání - na talíři ležela hrouda brkaše a podle všeho psí konzerva. a pak už sem nesměla jíst ani pít, v jedenáct ráno mě píchli na kapačky, odvezli na sál, kde si ze mě pan primář ještě dělal prdel, jestli jako náhodou neposílám někoho jinýho místo sebe, a pak už vím, že mě hrozně bolela ruka.
k životu mě probral vrtulník (pokoj s výhledem na heliport, heč!), na kterej sem ale neviděla, protože mi zatáhli žaluzie. místo slibovaného spaní jsem byla za dvě hodiny úplně ale naprosto vzhůru, docela spokojená, s kusem ledu na tlamě a spoustou stehů v tlamě. abychom byli upřímní, tak nějak jsem vypozorovala (humorné, když pusu prostě neotevřete), že na jedné straně mám stehy až do půlky tváře, asi šest možná sedm celkem, zbylé jsou po dvou až čtyřech na zub.

další tři dny probíhaly úplně stejně nudně - spát, kapačky, spát, vizita, snídaně, nic, kapačky, oběd, nic, kapačky, večeře, spát, kapačky. samozřejmě z hromady učení, co jsem měla s sebou jsem skoro na nic nešáhla a převážně jsem byla hlady, protože brkaši už nechci tak rok ani vidět a to ostatní, třeba ovocný kysel, který vypadal jako žlutý vetřelec se zbytky orgánů, byl prostě nepoživatelný. jak já nadskakovala radostí, když mi donesli mletý maso s nejlevnějšíma a nejmenšíma těstovinama co našli!

v neděli ráno jsem nemocnici na revers urychleně opustila, s tím, že kdyby to bolelo, tak si vemte ibalgin. (předchozí dny bylo téměř nemožné ho vůbec dostat do pusy a zapít) po dvou dnech čirého utrpení jsem já, která zubaře bytostně nenávidím dobrovolně naklusla k naší zubařce, ať mi napíše něco, po čem se třeba aspoň normálně najím, protože to bolelo tak, že jsem nemohla ani myslet, o kousání nebo jakémkoliv použití zubů nemluvě. sice mám dojem, že ty prášky úplně nezabírají, ale aspoň už kost nebolí tolik a i když blbě a pomalu, aspoň se najim.

zpětně jsem zjistila, že se naše zubařka trhání osmiček panicky bojí, a z mých stehů měla regulérně šok (což jí samozřejmě vůbec nepřeju, že) takže hádám, že jí osmičky zůstanou navěky :D

a teď si jdu sníst pribináčka. kakaovýho!
posted by Leito